Hotel Hillary

Poutníci

1:Tvař se trAmochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,
mFáš to jistý prGovždycky, nastav Amuši vzpomínkám,
jak tě znám, i v tuhle chvíli měl bys řeči peprný,
jak tFenkrát, když nám tvGrdili, že je vAmítr stříbrný.
R:A tvFáře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,
zahodDmili lampióny a nDašli hospodu,
ale tFaky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a žDmádostivost těla a pak rDadost z volovin, a ta nám zbAmejvá.
2:Po večerech pro diváky dělali jsme kašpary,
pak na zemi dva spacáky - náš Hotel Hillary,
slavný sliby jsme už znali, i to, jak se neplní,
a cenzoři nám kázali vo správným umění.
3:A tak válčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,
a pořád všechno slibují starý hesla na domech,
ty jsi splatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,
a já vyhážu ty černý stuhy funebrákům navzdory.
R:Vždyť mají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,
zahodíme lampióny a najdem hospodu,
a tam tvýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a žádostivost těla a pak radost z volovin, /: a ta nám zbejvá. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:19.768+00:00
Výsledky hledání: